Tyto fráze se mohou zdát neškodné, ale vážně ovlivňují váš vztah.
Během konfliktů mohou lidé ubližovat svým blízkým, což narušuje důvěru ve vztahu / foto: depositphotos.com
Každý den lidé říkají nebo zamlčují mnoho věcí, které utvářejí jejich vztahy s blízkými. Většina negativních slov obvykle vychází z našich úst náhodně, ale mohou člověka urazit, kvůli čemuž se pomalu narušuje důvěra. Americký psycholog Mark Travers se proto s časopisem Forbes podělil o čtyři věty, které mohou ukončit vztah.
„Budování uvědomělé komunikace vyžaduje praxi, ale dobrým začátkem je vyhnout se těmto čtyřem frázím. Mohou se zdát neškodné, ale časem mohou způsobit škody, které se těžko napravují,“ říká odborník.
„Přestaňte být tak citliví/citliví.“
Podle Traversové tato věta nejenže odmítá emoce, ale říká partnerovi, že jeho pocity jsou špatné nebo přehnané, což může mít za následek jejich potlačování v budoucnu. Časem se důvěra mezi partnery oslabí, což ve vztahu vytvoří větší odstup.
Zejména studie z roku 2022 naznačuje, že pocit bezpečí je základní biologickou potřebou. Psycholog zdůraznil, že když někdo zažije citové odmítnutí, jeho nervový systém to může vnímat jako hrozbu.
„Je to proto, že mozek interpretuje odmítnutí – nebo dokonce strach z odmítnutí – jako potenciální riziko pro vztah a aktivuje spíše mechanismy přežití než vazby. Naproti tomu, když člověk pociťuje emocionální souhlas, jeho nervový systém zůstává vyrovnaný a otevřený spojení, budování důvěry a intimity,“ vysvětluje Travers.
Proto odborník doporučuje v takových případech promluvit:
- „Vidím, že je to pro vás opravdu důležité. Můžete mi pomoci pochopit proč?“
- „Neuvědomil jsem si, že se tě to tak moc dotýká. Chci slyšet víc.“
„Jsem normální“ (když nejste normální)
Obvykle lidé místo toho, aby se svěřili s tím, co je trápí, odvrátí pohled a ujišťují partnera, že jsou v pořádku. Vy si však uvědomíte, že to není pravda, a váš blízký to vidí také.
„Studie publikovaná v časopise Journal of Psychology z února 2025 zjistila, že potlačování emocí v romantických vztazích je spojeno s nižší mírou spokojenosti ve vztahu, což následně zvyšuje osamělost. Studie také zjistila, že ženy zažívají ještě větší emocionální odstup, když potlačují negativní emoce, což je činí zranitelnějšími vůči nespokojenosti a izolaci,“ dodala psycholožka.
Odborník zároveň radí používat slova jako např:
- „Necítím se dobře, ale potřebuji čas, abych se s tím vyrovnal.“
- „Něco mě trápí, ale nevím, jak o tom mluvit.“
„Dělej si, co chceš, je mi to jedno.“
Podle psychologa je tato věta nejen pohrdavá, ale signalizuje také záměrnou citovou odtažitost.
Konkrétně ve studii z roku 2022 vědci identifikovali dva typy odstupu během konfliktů:
- Aktivní odstup je záměrné emocionální stažení nebo přerušení komunikace.
- Pasivní nehybnost znamená, že se cítíte emocionálně „zaseknutí nebo paralyzovaní, neschopní konstruktivně reagovat“.
Podle vědců je aktivní stažení úzce spojeno se sníženou spokojeností ve vztahu.
„Fráze jako ‚Dělej si, co chceš, je mi to jedno‘ jsou příkladem aktivního stažení – signalizují záměrné citové odtažení, které může vyvolat frustraci vašeho partnera, což dále prohlubuje citové odloučení,“ vysvětluje psycholožka.
Tady je, co můžete říct místo této fráze:
- „Právě teď se cítím přetížený – dejme si pauzu a vraťme se k tomu později.“
- „Potřebuji si na chvíli vyčistit hlavu, než budeme pokračovat.“
„Ty vždycky“ nebo „Ty nikdy“
Místo toho, abyste řešili konkrétní siti, obviňujete partnera, že dělá všechno špatně.
„Fráze ‚Ty vždycky‘ nebo ‚Ty nikdy‘ eskalují nátlakový konflikt, protože vyjadřují obviňování a nepřátelství a nevyhnutelně vyvolávají spíše obranné reakce než produktivní dialog,“ zdůraznil Travers.“
Zároveň zkuste přeformulovat svá slova tak, aby takto neurážela vaši milovanou osobu:
- „Mám pocit, že mě nikdo nevyslyšel, když se to děje – mohli bychom si o tom promluvit?“.
- „Všímám si vzorce, který mě zraňuje; můžeme to společně vyřešit?“.
Další tipy od psychologa
Již dříve psycholog pojmenoval tři příznaky „nátlakové kontroly“ ve vztahu. Podle něj jde o izolaci partnera od ostatních lidí, omezování svobody pohybu a kontrolu zdraví a těla.
Dále psycholog vysvětlil, jak rozpoznat vyhoření. Poznamenal, že při vyhoření mizí obvyklý pocit uspokojení ze splněného úkolu a zůstává jen rozporuplná touha dosáhnout více a zároveň nedělat nic.
