Název města Lvov pochází ze jména knížete Lva, syna haličského krále Daniela, a v průběhu staletí se měnil v různých jazycích a souvislostech.
Kdo vymyslel název města Lvov – jak se vlastně Lvov původně jmenoval / Koláž My, foto: My
Dozvíte se:
- Proč se Lvov tak jmenuje
- Co znamená slovo Lvov
- Jak Poláci říkají Lvovu
Lvov je město, které hraje klíčovou roli nejen v kulturním a politickém životě Ukrajiny, ale má také fascinující příběh svého vzniku. Název města je přímo spojen s postavou knížete Lva Daniloviče – syna legendárního vládce Daniela Haličského. Právě na počest Lva bylo pojmenováno město, které se později stalo skutečnou výspou ukrajinské identity. O tom pojednává pořad „Ráno doma“.
My zjistil, jak se Lvov jmenoval v dávných dobách.
Pokud máte zájem dozvědět se další zajímavosti o názvech ukrajinských měst, doporučujeme náš materiál: Druhý název Kyjeva je odtajněn: historik prozradil, jak se hlavní město Ukrajiny jmenovalo.
Co znamená název Lvov – původ jména Lvov
První zmínka o Lvově se v kronikách objevuje v roce 1256 – právě kvůli velkému požáru, který tehdy město zachvátil. Samotná pevnost se však pravděpodobně začala budovat ještě dříve – ve 40. letech 12. století. Bylo to v době, kdy Kyjev padl pod údery Tatarů-Mongolů a ukrajinská knížata hledala bezpečnější území pro obnovení své moci.
„Za jeho zakladatele jsou považováni haličský kníže Daniel a jeho syn Lev Danilovič, jemuž město vděčí za své jméno,“ píše se v příběhu.
Obecně se má za to, že král Daniel, zakladatel Lvova, pojmenoval město na počest svého syna knížete Lva Daniloviče.
Podívejte se na video o zajímavostech z historie Lvova:
Proč je ve Lvově mnoho architektonických stylů
Ve XIV. století se Lvov dostal pod vládu polského krále Kazimíra III. Tehdy se ve městě začali usazovat Poláci, Němci, Židé a Arméni a každá komunita si vytvořila vlastní čtvrť. Lvov získal magdeburské právo, které městu dávalo široké samosprávné pravomoci.
„Tím byl Lvov kulturně obohacen a zároveň získal výsady magdeburského práva,“ uvádí se v programu.
V roce 1527 středověký Lvov prakticky zničil požár. Polští králové přizvali k přestavbě italské architekty, kteří dali Lvovu jedinečné renesanční rysy, jež se dochovaly dodnes.
Pokud vás zajímá více informací o vzniku Ukrajiny jako státu, doporučujeme náš materiál: Jak se jmenuje druhá je naše země: historik učinil nečekaný objev.
„Město Lvov“ – nejstarší ukrajinský název Lvova
Během své staleté historie měl Lvov řadu názvů, které odrážely jeho kulturní, politickou a jazykovou rozmanitost. Tyto názvy svědčí o bohatém dědictví města a jeho významu v různých historických souvislostech. Významný ukrajinský lingvista, slavista, literární vědec, folklorista, ale také vědec a veřejný činitel Jaroslav Rudnyckij provedl studii o původu názvu Lvov. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány ve sborníku „Náš Lvov. Jubilejní sborník 1252-1952“, vydaném v roce 1953 nakladatelstvím „Chervona Kalina“ v New Yorku.
Podle něj je nejstarší název Lvova „Lvov city“, což znamená „město Lva“. Tento název označuje zakladatele města – knížete Lva Daniloviče, syna haličského krále Daniela. V dalších dokumentech se objevují varianty „Lvovo město“ a „město Lva“, které se používaly ve slavnostních projevech a básnické řeči, čímž se zdůrazňovala archaičnost názvu a jeho souvislost s historickými právy náš krajan na toto město.
Jaký je druhý název Lvova
Rudnickij upozorňuje, že postupem času se začal používat tvar „Lvov“ bez dalšího slova „město“.
„Ve XIV. století se objevuje varianta „Ilviv“, která souvisí s fonetickými změnami v ukrajinském jazyce, zejména se vznikem předpony „i“ před hláskami „l“ a „r“. Tato podoba se zachovala v západoukrajinských nářečích a je zaznamenána ve slovníku Želechovského,“ uvádí se ve studii.
Původ názvu „Leopolis“
V latinských dokumentech je město uváděno jako „Leopolis“, což je přímý překlad ukrajinského „Lvov město“. Mezi další latinské varianty patří „Leopolia“, „Leontopolis“, „Leona“ a „Leo“. Tyto názvy se používaly v úředních dokumentech a na mapách a odrážely význam města v evropském kontextu.
Jak Lvov nazývali Němci
Badatel poznamenal, že německý název „Lemberg“ vznikl jako adaptace ukrajinského „město Lvov“. Mezi nejstarší německé formy patří „Leonburg“, který se postupem času fonetickými a sémantickými změnami transformoval na „Lemberg“. Tento název byl oficiálním názvem v době rakouské nadvlády a nacistické okupace.
Jak Poláci nazývali Lvov
V polských dokumentech se město označuje jako Lwów. Tato forma se v polštině rozšířila od 15. století a odráží vliv polské kultury a jazyka na tento region. Zajímavé je, že v polštině se nepoužívalo spojení „Lwów gród“, ale „miasto Lwów“.
V jiných jazycích měl Lvov různé názvy.
- Řecky: „Leontopolis“, „Leovios“
- Turecky: „Ili“, „Ilbov“, „Ilbadir“
- Arménsky: „Ilof.“
- Jidiš: „Lemberg.“
- Francouzsky: „Leopold“
Tyto názvy odrážejí multikulturní charakter města a jeho význam v různých historických obdobích.
Moderní názvy Lvova
Dnes je Lvov známý jako „město lvů“, „kulturní hlavní město Ukrajiny“, „malá Paříž“ a „ukrajinský Piemont“. Tato přízviska zdůrazňují jeho historické dědictví, kulturní bohatství a jedinečnou atmosféru.
Kdo je Yaroslav Rudnitsky
Jaroslav Rudnyckij (1910-1995) byl ukrajinský lingvista, etnolog, lexikograf, literární kritik a veřejný činitel.
Narodil se 18. února 1910 ve Vídni (Rakousko-Uhersko). Doktorát získal na Vídeňské univerzitě, obor slavistika. Po druhé světové válce emigroval do Kanady, kde se usadil ve Winnipegu a stal se profesorem na Manitobské univerzitě.
Hlavní oblastí jeho badatelského zájmu je ukrajinská onomastika. Studoval původ a význam zeměpisných jmen, osobních jmen a příjmení, zejména ukrajinských. Značnou pozornost věnoval toponymii ukrajinského osídlení v Kanadě a také etymologii ukrajinských názvů měst. Aktivně se účastnil ukrajinského kulturního života v diaspoře, spolupracoval s Ševčenkovou vědeckou společností, podílel se na vzniku Encyklopedie ukrajinistiky a na rozvoji ukrajinského jazyka mimo Ukrajinu.
Zemřel 19. října 1995 ve Winnipegu (Kanada).
Pokud si všimnete chyby, zvýrazněte potřebný text a stisknutím Ctrl+Enter informujte redakci.
